1) Jak jste se dozvěděla o naší škole?
O této střední škole jsem se dozvěděla od svých známých. Studovala zde i moje bývalá kolegyně z minutého zaměstnání a ještě dnes ráda na Hermés MB vzpomíná. Říkala mi, že tu poznala mnoho přátel a fajn pedagogy, a to mohu jen potvrdit, i když z té druhé strany, jako pedagog.

2) Proč jste se rozhodla jít na naši školu?
Na naši školu jsem se rozhodla jít proto, že jsem chtěla vyučovat na střední škole matematiku a v září 2006 se mi tato možnost tady naskytla. Takže jsem ji využila, a proto jsem tady.

3) Odkud jste k nám přišla?
Původně pocházím z města Neratovice, které je známé hlavně díky chemickému závodu Spolana. Potom jsem bydlela o 2 km dál směrem na Prahu - v Kojeticích u Prahy. Po studiu na střední škole následovalo studium na vysoké škole, a to mě přesunulo nejprve do Olomouce a pak do Jindřichova Hradce, kde jsem strávila 3 roky na koleji. A nyní bydlím tady, v Mladé Boleslavi.

4) Jakou školu jste vystudovala?
Co se týče mého studia, v červnu jsem ukončila Vysokou školu ekonomickou v Praze - Fakultu managementu v Jindřichově Hradci. Je to jediná odloučená fakulta VŠE, která dříve byla součástí Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

5) Dřívější zaměstnání (praxe)?
Mezi studiem jsem pracovala jako asistentka prodeje mobilních telefonů v oddělení pro VIP klienty v jedné firmě v Praze, pak jsem nastoupila na VŠE a poslední rok při studiu jsem pomáhala v jedné realitní kanceláři, abych získala praxi. Po ukončení VŠE jsem nastoupila na krátkou dobu do Komerční banky a.s. a z ní jsem odešla učit do naší školy.

6) Líbí se Vám tady, popř. jaký máte názor na naše studenty?
Na škole se mi vcelku líbí, já i studenti si navzájem na sebe zatím zvykáme, takže názor na studenty zatím konkrétní nemám. Nedávám na první dojem, tudíž názor na studenty budu mít spíše na konci tohoto prvního roku. Občas mě studenti mile překvapí, občas naopak, ale to je normální. Občas se každému z nás stane, že ráno nevykročí tou správnou nohou. Jsme jen lidi.

7) Chcete zde zůstat?
Ano, chci tu zůstat.

8) Žijete v Mladé Boleslavi?
Ano, momentálně žiji v Mladé Boleslavi. Přesnou adresu si ale nechám pro sebe.

9) Jaké máte záliby, např. jakou posloucháte hudbu?
Zálib mám docela dost, i když některé byly „odsunuty na druhou kolej“. Dříve jsem 9 let zpívala (sólo i ve sboru), rekreačně lyžuji, plavu, jezdím na kole a ráda zajdu i do kina nebo na disco s přáteli. Mám licenci na předcvičování aerobiku (komerční aerobik, stepy, dance aerobik, bodystyling, dětský aerobik, fitball + overball) a předcvičování se věnuji již 6 let.

10) Podívala byste se ráda do nějaké cizí země, popř. jaké?
Ano, cestování je další moje velká záliba, ale spíš poznávací zájezdy. Ráda bych opět navštívila jižní Francii, Řecko a Španělsko.

-neo-

zpět na obsah

1) Jak jste se dozvěděla o naší škole?
O této škole jsem se dozvěděla z internetu. Zaujaly mě stránky této školy.

2) Proč jste se rozhodla jít na naši školu?
Potřebovala jsem změnu. Zde se mi líbí, že opravdu můžu uplatnit své znalosti a předávat je ostatním.

3) Odkud jste k nám přišla?
Naposledy jsem pracovala u velmi známé jazykové agentury. Práce se mi velice líbila a je mým snem, se k ní jednou opět vrátit. Změnu jsem udělala kvůli dětem, které jsou ještě malé. Pracovní doba tam byla pružná. Učila jsem dospělé německý jazyk a rodilé mluvčí český jazyk. Bylo to hodně o cestování. Dojížděla jsem do různých firem, i mimo Mladou Boleslav. Poznala jsem interní život ve firmách a dokážu je i porovnat.

4) Jakou školu jste vystudovala?
Vystudovala jsem VŠ pedagogickou, obor německý jazyk.

5) Dřívější zaměstnání (praxe)?
Vyzkoušela jsem si výuku dospělých, malých dětí i dospívajících studentů. Za nejlehčí považuji výuku dospělých. Jsou to lidé, kteří opravdu chtějí ten jazyk studovat. Děti a studenti musí, i když někteří rádi. Po škole jsem začínala ve firmě ŠKODA AUTO, a. s., po mateřské jsem učila na ZŠ, pak u jazykové agentury a nyní zde.

6) Líbí se Vám tady, popř. jaký máte názor na naše studenty?
Říká se, že se o těchto věcech nemá moc mluvit, aby se to nezakřiklo. Líbí se mi tady moc. Kolegové i studenti jsou prima.

7) Chcete zde zůstat?
Neuvažuji o odchodu.

8) Žijete v Mladé Boleslavi?
Žiji v Bakově nad Jizerou.

9) Jaké máte záliby, např. jakou posloucháte hudbu?
Mezi mé záliby patří turistika, jízda na kole, práce na zahradě.

10) Podívala byste se ráda do nějaké cizí země, popř. jaké?
Samozřejmě. Ráda bych navštívila např. Rakousko.

11) Máte děti, popř. nechala byste je studovat na naší škole?
Mám dvě děti – Pavlu a Tomáše. Pavla chodí do čtvrté třídy, Tomáš do první. Zda bych je nechala studovat zde? To je ještě daleko. Záleží na nich, na tom, co budou chtít dělat. Myslím, že není dobré, když děti studují tam, kde jejich rodiče vyučují.

-neo-

zpět na obsah

Tak nám začal nový školní rok a s ním nám nanovo začíná ranní vstávání, a jak jinak než učení a učení… Krom toho, že tu máme nové tváře v podobě studentů z prvních ročníků, kterým tímto přejeme hodně štěstí a úspěchů ve studiu, které je pro ně teprve na samém začátku a myslím, že na příští 4 roky ho budou potřebovat. Setkáváme se také i s novými vyučujícími, kteří mezi nás přišli se snahou nás něco naučit, a proto i jim přejeme hodně štěstí a hlavně hodně nervů. Možná třeba po zkušenostech, které zde získají, budeme jako národ bohatší o spisovatele, díky kterým se v příštích letech budeme moci v knihách setkat s dílem „Jak učitelé přicházejí o iluze…“

Nejpernější a nejtěžší období však čeká letos na nás – čtvrťáky. Za sebou máme nejméně 3 roky úspěšných studií (někdo i více let…), takže cestu máme nějakým směrem už vyšlapanou, a teď se konečně blížíme k cíli, jenž je důvodem, proč jsme se snažili po ty léta vydržet a hlavně přežít. Ale kromě toho, že na nás čeká spousta učení, abychom v květnu mohli odejít s „titulem“ ABSOLVENT 2006, už také začaly a probíhají horečnaté přípravy na stužkovanou a maturitní ples. Stále nám po třídě kolují nějaké papíry, kde máme odhlasovat barvy stužek, šerp, triček, nápisy a podobně. Plánujeme místo a termín konání, a samozřejmě program, plesu, aby se Vám co nejvíce líbil a mohli jsme si ho společně užít naplno. Jedna z částí plesu bude, jako každoročně, tombola plná zajímavých cen a aby jich mohlo být co nejvíce, tak čekáme na Vaše různé návrhy a pokud Vy, či Vaši rodiče mají možnost něčím přispět, budeme moc rádi.

Takže do toho školního roku Vám studentům i Vám učitelům přejeme pevné nervy a hodně štěstí!

-eč-

zpět na obsah

S novým školním rokem máme ve škole i pár nových věcí a lidí, ale co naše toalety? Když pominu, že kvůli finanční situaci nemáme na záchodech zásobníky na mýdla a papírové utěrky na ruce a používáme všichni dohromady stejný ručník a mýdlo, což už mě je malinko proti srsti, tak jsou tu věci tak podstatné, které doslova nemůžu překousnout. Vžijte se do situace, že jdete na toaletu v době, kdy tam je dostatek toaletního papíru. Ten se povaluje po zemi a vy musíte odmotat kusy, které jsou špinavé a vlhké, a pak je pro vás teprve použitelný. Pak jdete k umyvadlu, kde se Vám nabízí mýdlo ukryté v síťce, které také moc hygienicky nepůsobí, opláchnete si ruce, a poté se utřete do ručníku tak, jako předchozích pár desítek lidí. Ano, nezní to moc hezky, ale to se ještě dá nějakým způsobem překousnout, ale co ne, tak to je odpadkový koš, nebo spíš, lépe řečeno, něco jako kyblík, do kterého máme především my, holky, odhazovat to, co potřebujeme. Jediná změna oproti loňskému roku je ta, že letos nám do toho „kýble“ dali alespoň odpadkový pytel. No co je to ale za hygienu? Projdete se okolo a naskytne se Vám doslova nechutný pohled a nevábný puch, věřte že to příjemné není. No jsou mezi námi „čuňátka“, ale i pak, když přijde čistotná slečna na WC a má své dny, sice to pečlivě „zabalí“, ale pak vyjde ze záchodu a už rázem všichni vědí, že zrovna nastala její perioda, přitom je to podle mě docela osobní věc. A před všemi jde a vyhodí svůj „balíček“ do společného kyblíku… No nemyslíte si i vy, že především dámské toalety vyžadují nekompromisně na každý záchod odpadkový koš, který bude navíc obohacen víkem? Myslím, že to není zas taková vymoženost a patří spíše do základní výbavy pro hygienické prostředí toalet…

-eč-

zpět na obsah

1.A
Jsme zde spokojeni, „zapustili jsme zde své kořeny“! Studenti jsou zde vskutku v pohodě. Jsme spokojeni s počtem hodin, je to méně než-li na základce. Přijde nám to zde také více demokratické. Učitelé jsou až na některé výjimky v pohodě. Nejlepší jsou žáci, kteří k nám však propadli. Jsou to týpci!

1.B
V průběhu posledního ročníku na ZŠ jsme si všichni začali uvědomovat, že něco končí a něco nového začíná. Skončily nám časy, kdy nám stačilo věnovat přípravě na druhý den necelé odpoledne, nýbrž jen vypracovat si úkoly a přečíst si látku. Kdežto teď na SŠ se přípravě musíme věnovat pozorněji a pečlivěji. První den na nové škole byl takový napjatý. Každý koukal po druhém a čekal, co se bude dít. Během prvních dnů a týdnů jsme se dle možností poznali a začali spolu vycházet, bavit se a zpestřovat si navzájem školní dny. Teď, v polovině října, už můžeme říci, že jsme si zvykli a nové povinnosti jsou pro nás již všední. Kontoři na této škole jsou odlišní než na ZŠ, a také po nás vyžadují lepší práci. Na škole nám vadí asi nejvíc ty ranní výšlapy do pátého patra, ale co se dá dělat. A taky nám tu chytí automat na jídlo. Po náročných výkonech v hodinách pořádně vyhládne. Někteří sportovně založení jedinci dojíždějí do školy na kole a vadí jim, že si jej nemají kam bezpečně uložit. Líbí se nám tu, že kmenová učebna je v režii kolektivu třídy a můžeme si ji vylepšit podle našich nálad a chutí. Ale musím uznat, že i když jsem si na tuto školu zvykla, tak kdyby mi někdo položil otázku, jestli bych se vrátila na ZŠ, řekla bych ANO !

zpět na obsah

Byla jsem požádána šéfredaktorem tohoto časopisu, abych napsala něco málo o dlouhodobém projektu Světluška, kterého se každým rokem účastníme. Letos vyšli do ulic studenti druhého ročníku vyzbrojení tykadly, krovkami a samozřejmě lucerničkami, do kterých dobrovolníci mohli vhodit minimální částku 25 Kč, za kterou obdrželi fosforeskující přívěsek na klíče. Ten, kdo chtěl přispět vyšší finanční částkou (min. 100 Kč), si mohl zakoupit CD single Anety Langerové – patronky tohoto projektu. Že je Světluška stěžejným projektem Nadačního fondu Českého rozhlasu, založeným na solidaritě a dobré vůli lidí, kteří se rozhodli darovat nevidomým trochu světla, snad nemusím ani zdůrazňovat. A teď k samotným našim „hermesáckým“ světluškám. Naše světlušky vyrazily do všech boleslavských ulic v sedm hodin ráno, a někteří se už před polednem vraceli zpět se všemi vyprodanými sbírkovými předměty. Nedá mi, abych se nezmínila a nejmenovala studentku Alenu Bridzikovou a Markétu Brahovou, které už v jedenáct hodin zvonily na zvonek 3. patra naší školy a oznamovaly, že prodaly všech 200 přívěsků a většinu CD singlů. Konečné výsledky prodejní části sbírky nám budou sděleny až po celkovém spočítání výtěžku do konce října. Přesná čísla a nejlepší dvojici s nejvyšší vybranou částkou vám uveřejním v příštím čísle časopisu. Ještě jednou všem druhákům děkuji a jsem ráda, že i naše škola se může zařadit mezi ty, které chápou význam slova SOLIDARITA.

Petra Pernicová

zpět na obsah

25. září 2006 proběhly na naší škole maturitní zkoušky. Pro všechny účastníky to byla premiéra, nebo-li první řádný termín. Tito studenti, a bylo jich celkem 7, neuzavřeli školní rok v květnu, neboť obdrželi nedostatečnou z některého předmětu. Převážně neobstáli z cizích jazyků.

Celá maturitní komise byla přesvědčena, že až skončí maratón maturitních zkoušek, budeme moci zařadit tyto studenty mezi absolventy. Ale jaké bylo rozčarování, když se dopoledne ze tří maturantů stali pouze dva absolventy. Odpoledne bylo ještě horší. Ze čtyř uchazečů neodešel ani jeden s maturitním vysvědčením. Bilance maturitního dne je dosti zklamáním. Ze sedmi maturantů, si pouze dva odnesli maturitní vysvědčení.

Je pravda, že výsledky všech nebyly během studia vynikající, dokonce někteří stále tvrdili, že čtyřka je dobrá známka. Tak se vlastně ukázalo, že to je dost slabé tvrzení. Vědomosti za období čtyř let během týdne do hlavy nedokáže nikdo dostat.

Nejsou tyto výsledky zarážející a k zamyšlení !?!

Mgr. Marie Štechová

zpět na obsah

Dopoledne 2. června 2006 proběhlo ve slavnostním duchu. V mladoboleslavském kostele Sv. Havla totiž proběhlo slavnostní vyřazení absolventů studijního oboru Obchodní akademie Střední školy podnikatelské HERMÉS MB s.r.o.

Slavnost zahájilo bubnování na africké bubny, které speciálně pro tuto příležitost secvičila skupina pedagogů Hana Fidlerová, Petra Pernicová, Stanislava Hovorková a jejich host Lukáš Hudec. Po té zazněla studentská hymna Gaudeamus, při které třídní učitelka Mgr. Marie Štechová přivedla čerstvé absolventy. Po úvodním slovu ředitele školy Mgr. Libora Ševců promluvil zřizovatel školy Mgr. Václav Hloušek a následovalo předávání maturitních vysvědčení. Podepsáním maturitního protokolu pak absolventi stvrdili své tzv. vyřazení z řad středoškoláků. Tři nejlepší absolventi Adéla Šťástková, Jana Prýlová a Zuzana Paveleková obdrželi od vedení školy drobné dárky za své vynikající studijní výsledky. Slavnostní dopoledne pak ukončila závěrečná slova ředitele školy. Jednotlivé části slavnostního aktu oddělovala hudební vystoupení školního tria ve složení Tereza Dufková (flétna), Alena Bridziková (flétna) a Hana Fidlerová (varhany).

Do relativně krátké třináctileté historie školy se tak zapsal další ročník absolventů. Přejme jim mnoho úspěchů i radosti v jejich životě, který se před nimi teprve otevírá.    

-lš-

zpět na obsah

1) Kde jste dříve pracovala?
Dlouhodobě v oblasti školské státní správy, vždy v ekonomických funkcích, naposledy v České školní inspekci. Poslední dva roky jsem působila v podnikatelské sféře, v oblasti pojišťovnictví.

2) Jak jste se dozvěděla o naší škole?
Jako státní úřednice jsem byla již u jejího zrodu, tedy zřizování, a zařazení do sítě soukromých škol.

3) Proč jste šla učit na naši školu?
Protože mně to bylo zřizovatelem školy, panem Mgr. Hlouškem, nabídnuto a učitelství mě dlouhodobě zajímalo a stále zajímá.

4) Jak se Vám tady učí a co říkáte na naše studenty, popř. zaujalo Vás tady něco?
Učit na této škole je náročnější než na školách státních. Bohužel většina „studentů“ (uvozovky proto, že málokdo chce skutečně studovat) si myslí, že když jim rodiče studium zaplatili, vědomosti jim naskáčí za ty peníze samy do hlavy. Opak je pravdou. Úroveň vzdělání a z ní vyplývající uplatnitelnost v životě závisí vždy na zájmu těch, kdo se vzdělávají. Zájem žáků o studium je však na této škole výsadou pouze několika málo jedinců.

5) Vystudovala jste kantořinu nebo ekonomii?
Na střední škole ekonomii a v ekonomické oblasti jsem pracovala přes 30 let. V současné době končím dálkové studium Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy — obor školský management, státní závěrečnou zkoušku budu skládat koncem května tohoto roku. Učit se člověk musí celý život.

6) Jaké jsou Vaše záliby?
Turistika, lyžováni, příroda, kulturní dění - divadlo, tanec.

7) Chcete zde zůstat?
Pracovní smlouvu mám uzavřenou na dobu neurčitou, z čehož vyplývá, že se k odchodu nechystám. Přála bych si však, aby se přístup studentů k vlastnímu vzdělávání výrazně změnil. V tom případě bych tu byla velmi spokojena.

8) Máte děti? Nechala byste je studovat na naší škole?
Mám, ale již jsou za horizontem studijního věku střední školy. Studovat bych je tady za stávajících poměrů nechala jenom v případě krajní nouze. A to nikoli pro vzdělávací úroveň, ale z důvodu demoralizujícího prostředí mezi studenty. Pojem morálka, jako jedna ze základních hodnot slušného člověka, je totiž některým studentům této školy převážně velmi vzdálená, a proto i silný jedinec musí v těchto sociálních podmínkách značně osobnostně utrpět. A to bych u svých dětí nerada viděla.

-neo-

zpět na obsah

Slyšela jsem, že jste nějaký čas žil v Americe, kde přesně?
Ve státu Maine, město Vanburan blízko Angoru. Leží vlastně na hranicích Kanady a USA.

Jak dlouho jste tam pobýval?
Okolo jednoho roku.

Jak moc se Vám tam líbilo?
Byla tam velmi pěkná příroda, ale moc se mi tam nelíbila americká kultura.

Bylo nějaké místo,které jste si oblíbil?
Moc se mi tam líbilo jedno město, které bylo vlastně rozdělené z jedné poloviny na americkou část a na kanadskou část. Také tam byl hezký ten staroevropský styl.

Jak se liší lidé v Americe oproti nám?
Američany nejvíce zajímá asi televize, ale na druhou stranu jsou velmi přátelští. Také nemusejí zamykat auto nebo domy. Tohle dělat v Česku nemůžeme.

Z jaké ho důvodu jste se vrátil do České republiky?
Vysoká škola byla velmi drahá, a navíc mi neprodloužili vízum.

Kolik Vám je let?
V dubnu mi bude 22.

Na jaké škole studujete a kde?
Studuji na vysoké škole mezinárodních vztahů v Praze.

Co přesně studujete?
Mezinárodní vztahy.

Jste spokojen na této škole?
Ano, jsem. Kvalita vyučujících je velmi dobrá. Takže jsem spokojený.

Co říkáte na náš učitelský sbor?
Za tu chvíli nebyla možnost je hlouběji poznat.

Se kterým učitelem si nejvíce rozumíte?
Prozatím se žádný nenašel.

Chtěl byste po ukončení studia vyučovat?
Uvidíme po ukončení vysoké školy.

Když se rozhodnete dále vyučovat, zůstanete tím pádem na této škole?
Záleží hlavně na tom, kde budu bydlet příští rok.

-ik-

zpět na obsah

Neveklov... malé městečko, které není ničím extra zajímavé, ale na jeho konci stojí tři obrovské budovy, Základní škola, Domov mládeže a Ekonomická akademie, kde se letos konala soutěž v grafických disciplínách, které jsme se zúčastnili.

Vyrazili jsme už brzo ráno, protože Neveklov se nachází v okrese Benešov, a to není zrovna kousek. Po příjezdu do Neveklova jsme chvíli bloudili, ale nakonec jsme školní areál našli. Když jsme vešli do budovy Ekonomické akademie, čekal nás zápis, poté jsme dostali od Neveklova reklamní tašky, lístek s informacemi a kartu na oběd a přesunuli jsme se do jedné ze tříd, kde se nás ujala studentka druhého ročníku tamější akademie. Provedla nás po celé škole a ochotně odpovídala na naše dotazy a přinesla nám občerstvení. Hned po prohlídce se konalo zahájení proslovem ředitelky školy a starosty Neveklova v Aule základní školy.

Začátek opisu jsme měli nahlášený na 9:45, a jelikož zbývalo dost času, tak jsme se šli podívat do Domova mládeže, kde jsme měli možnost shlédnout film (Pretty Woman). Když jsme se vraceli zpět do budovy Ekonomické akademie, už jsme cítili trochu nervozity, protože za pár minut jsme měli začínat psát. Dost nás překvapilo, že si spousta studentů přivezlo vlastní klávesnice, ale my zase měli naše kovové stojánky.

Psalo se ve třídě s názvem PIS 2 standardně na počítačích. Měli jsme hodně času na rozepsání a potom nás kontrolující pedagogové seznámili s průběhem opisu. Psalo se na 10 minut. Opis nebyl překvapivě nijak složitý a byl shodný s texty, které dostáváme o hodinách. Nervozita však byla znát a spousta studentů nebyla se svými výkony spokojená. Vyhlášení výsledků proběhlo v 15:00, kterého jsme se však už z časových důvodů nemohli zúčastnit.

Na cestě zpátky jsme měli hlavu plnou dojmů a s holkama jsme se shodly, že to byla pěkná, nová zkušenost.

-pš-

zpět na obsah

SZŠ v Mladé Boleslavi otevřela odpoledne dne 22. 3. 2006 dveře účastníkům soutěže v německé konverzaci. Někteří němčináři vědí, a ostatním sděluji, že tato středoškolská okresní soutěž se koná každoročně na některé ze zúčastněných škol v Mladé Boleslavi. Soutěží se ve dvou věkových kategoriích a otázky jsou zveřejňovány přibližně dva měsíce předem. Dříve, než si soutěžící vylosují téma, o kterém musí minimálně 10 minut hovořit, podstoupí poslechový test. Vše je bodově ohodnoceno, včetně poslední části soutěže, což představuje bezprostřední reakci na danou situaci. Tou bývá obvykle popis obrázku nebo příběhu. Naší školu skvěle reprezentovala Eliška Štrobachová ze 3.A. Obsadila druhé místo v konkurenci studentů šesti středních škol v Ml. Boleslavi. Elišce patří poděkování i za odvahu, protože z původních pěti reprezentantů naší školy, byla jediná, která se dostavila. Blahopřeji jí k vítězství a přeji mnoho dalších úspěchů při studiu i v životě.

-sh-

zpět na obsah

Již několik let máme, my studenti, možnost navštěvovat divadelní představení, která nám zajišťuje paní učitelka Štechová, a která jsou příjemným zpestřením všedních dnů. Každý rok máme možnost navštívit pět divadelních her od světových autorů a právě 4. dubna 2006 jsme jednu takovou hru mohli shlédnout, tato hra byla od Henrika Ibsena a jmenovala se Peer Gynt.

Tato hra vypráví o mladém myslivci, který byl žvastoun, lhář, vychloubač, a který si žil ve vlastním světě, kde se chtěl jednou stát králem. Jednoho dne, když se procházel po horách, ho přepadla skupina trolů, kteří chtěli, aby se stal jejich králem, ale s podmínkou, že se nikdy nebude moci vrátit do světa lidí. Ale po chvilce blaha, že by se mohl stát králem, si uvědomil, že toto není svět pro něj a snaží se utéci. Při svém útěku potkává krásnou Solvejgu, do které se ihned zamiluje. Solvejga také časem nachází zalíbení v mladém Peerovi, a tak mezi nimi vzplane velká láska. Peer jednoho dne přichází s tím, že by chtěl opět vidět matku, a proto odjíždí se slibem, že se jednoho dne vrátí. Avšak při návratu, po tom, co jeho matka zemřela, ztroskotává společně s jedním cestujícím. Po dlouhém čase čekání se však Solvejga opět shledává s Peerem, ale on se vrací jako zcela někdo jiný. Po strašlivém zážitku si uvědomuje, že nežil správně a po čase umírá.

Během celého školního roku jsme mohli vidět mnoho podobných her, a tak ti, kteří by rádi viděli stejně jako my, tyto nádherné divadelní inscenace, máte možnost, tím, že si začátkem příštího školního roku můžete objednat u paní učitelky Štechové abonentky. A mezi tím, než opět usedneme do divadelních křesel, přeji těm, kteří se půjdou podívat na tuto hru – příjemnou podívanou.

-neo-

zpět na obsah

V minulých dnech se naši studenti zúčastnili hned dvou soutěží, ve kterých měli možnost porovnat své vědomosti a dovednosti se studenty z ostatních středních škol. První soutěž měla regionální charakter. V umění konverzace v němčině své síly porovnávali studenti z SOU ŠkodaAuto, ISŠ NA Karmeli, SOŠ a SOU v Jičínské ul. SSOŠ a SOU MAJA, SZŠ a SSPŠ HERMÉS MB. Tato tradiční každoroční soutěž, v jejímž pořádání se jednotlivé školy střídají, se letos uskutečnila 22. 3. na Střední zdravotnické škole. Zúčastnilo se celkem 16 studentů ve dvou věkových kategoriích. Neskromně prozradíme, že v druhé kategorii jsme vybojovali stříbro - na 2. místě skončila Eliška Štrobachová (3.A).

V pondělí 3. 4. jsme vyrazili na krajskou soutěž do 120 km vzdáleného Neveklova. Temnější Ekonomická akademie tam letos pořádala také každoroční soutěž v grafických disciplínách. Pro nezasvěcené malé vysvětlení. Soutěžilo se v psaní na klávesnici, tzv. opisu, wordprocessingu a korektuře textu. Z celého Středočeského kraje se do soutěže probojovalo téměř 70 studentů, mezi nimi tři zástupkyně naší školy. Nejlepší naší studentkou byla Petra Šádková, která si na klávesnici vypsala 19. místo v opisu. V rámci velké konkurence jde o velmi dobré umístění a nesmíme zapomenout dodat, že jsme předstihli soutěžící z místní státní Obchodní akademie. Jejich nejlepší student se umístil na 22. místě.

Všem zúčastněným studentům patří poděkování nejen za výsledky, ale také za odvahu pouštět se do dobrodružství. Zbývá jen dodat, že i když samozřejmě pěkné umístění potěší, není důležité. Cílem je porovnání s dalšími studenty, poznání nových kamarádů, zvětšení si svých obzorů.

fotografie z Neveklova

Libor Ševců

zpět na obsah

Druháci už se těší, čtvrťáci si to zatím jen zkusí a ostatní o tom možná jenom slyšeli. O co že jde? O státní maturitní zkoušky. Několik let se připravovaly, několik let se zkouší a letošní druhý ročník je s největší pravděpodobností okusí takříkajíc naostro.

Zkrátka na ministerstvu školství, a nejen na něm, si myslí, že maturitní zkoušky v současné podobě probíhají na různých školách různě a především je na různých školách zapotřebí k úspěšnému vykonání zkoušek jiných vědomostí. Proto od školního roku 2007/2008 dojde k radikální změně obsahu a také organizace maturitních zkoušek.

Maturita bude mít nově dvě povinné části: společnou (státní) a profilovou. Společná část bude probíhat formou celostátně jednotných testů ve stejný den a stejný čas na všech středních školách v celé republice. Maturanti budou povinně psát test z českého jazyka, cizího jazyka a jednoho volitelného předmětu. Na výběr je zatím občanský základ, matematika, informačně technologický základ a přírodovědně technický základ. Testy proběhnou písemnou formou, kdy část úloh bude formou výběru jedné z nabízených odpovědí a část formou otevřené otázky, kde je odpověď slovní nebo grafická (např. geometrie). V případě informačně technologického základu bude část testu písemná a část proběhne prakticky na počítači. Obsahem testu z cizího jazyka je také poslechový test, ve kterém se ověřuje čtení a poslech s porozuměním. Součástí testu z českého jazyka a z cizího jazyka bude tzv. strukturovaná práce, ve které se bude ověřovat písemný projev. Tato část testů se však zatím nezkouší a bude zavedena až později.

Druhou částí maturitní zkoušky je část profilová. Ta slouží k uplatnění specifik a zaměření jednotlivých škol, a proto se bude na jednotlivých školách lišit. Její obsah, forma, témata a termíny jsou plně v pravomoci ředitele školy. Na naší škole se předpokládá ústní zkouška z českého jazyka, cizího jazyka, ekonomiky, účetnictví a předmětu podle zaměření (informační technologie, cestovní ruch, reklama a marketing), písemná zkouška (slohová práce) z českého jazyka a pravděpodobně z cizího jazyka a praktická zkouška z odborných předmětů (ekonomika, účetnictví).

Kromě povinných zkoušek bude mít student možnost vykonat až další čtyři nepovinné zkoušky z libovolných dalších předmětů. Výsledky těchto zkoušek se ale nezapočítávají do celkového výsledku maturity a neovlivní její případné úspěšné nebo neúspěšné vykonání.

Pro získání maturity resp. maturitního vysvědčení bude třeba uspět u všech zkoušek společné a profilové části. Společnou část (státní testy) bude centrálně hodnotit hodnotící komise ministerstva školství, profilovou část bude hodnotit školní zkušební komise. Zadání státních testů bude podléhat přísnému režimu zabezpečení a utajení a nebude známo ani učitelům ani vedení školy. Testové otázky budou odpečetěny těsně před konáním testů.

Z popisovaného systému maturit je zřejmé, že se bude jednat o poměrně komplikovanou záležitost, proto se už několik let jednotné testování zkouší ve školách, které se dobrovolně chtějí zapojit. Letos se bude účastnit 76 % všech středních škol a testy bude společně vyplňovat více jak 66 tisíc studentů. A protože naše škola mezi takové školy patří, proběhnou tzv. Maturity nanečisto i u nás, tentokrát v posledním březnovém týdnu. Projektu se naše čtvrté ročníky zúčastní už potřetí. Kromě samotného vyzkoušení si organizace jednotného testování, získá škola i velmi zajímavé a podnětné výsledky testů. Ty prozradí mnoho informací o kvalitě výuky a umožní srovnání s ostatními školami v republice.

Výsledky celého testování jsou pochopitelně určeny pouze pro potřeby školy a jsou neveřejné. Studenti se podrobné výsledky svých testů dozvědí z internetových stránek, kde budou zpřístupněny pouze přes příslušné heslo.

Organizací Maturit nanečisto je pověřen Ústav pro informace ve vzdělávání – CERMAT. Na internetových stránkách ústavu najdete další podrobné informace (www.cermat.cz). Především jsou tu zveřejněna zadání a řešení testů z minulých let, a tak si můžete soukromě vyzkoušet, jak jste na tom.

Při lámání si hlavy nad testovými úlohami vám přeji trpělivost a bystrou mysl. Čtvrťákům pak přeji, aby jim Maturita nanečisto dodala sebevědomí k té skutečné maturitní zkoušce na konci května.

Libor Ševců

zpět na obsah

Dne 14. 1. 2006 jsme se my, prváci, vydali na lyžařský kurz. Nás prváků bylo méně, než je zvykem, a tak s námi jelo i pár lidí z druhých ročníků. Cesta nahoru k chatě byla velmi náročná, ale věřte, stálo to za to! Během chvíle jsme se s druhákama seznámili a bylo rušno. Rádio hrálo na plný pecky a všichni se skvěle bavili. Druhý den ráno se razilo na první společnou lyžovačku. Většina už na lyžích uměla, někteří si s sebou vzali i snowboardy a pár jedinců stálo na lyžích poprvé. Pády byly komické, ale nebylo to tak tragické. Musíme je pochválit, naučili se to během pár dní J. Každý nový den nám začínal budíčkem, někdy to bylo jako z hororového filmu. „Vstávat, budíček!“ Potom následovala cesta na snídani, abychom doplnili energii na dopolední lyžování. Na začátku nám počasí jen přálo, ale postupem dnů se kazilo. Učitelé si pro nás připravili i přes nepřízeň počasí super program – výlet na Luční boudu. Cesta tam byla velice náročná, ale odměnou pro nás byl oběd. Vítězila kachna a smažák. Těm, co měli ráno střevní potíže, musela stačit pouze hrachová polévka. Všichni se těšili domů, hlavně děvčata, protože jim smažák moc nesedl a tak začala válka o záchod, ale naštěstí to vše dopadlo dobře. Přes záchodovou válku jsme zvládli turnaj v ping-pongu a večerní program jako každý večer. Nemohlo se to obejít bez hlášek našeho lyžařského kurzu: „Bezva styl, sojka, viď, humor…“. Poslední den si pro nás učitelé vymysleli sranda den. Každý z nás dostal úkol a ten musel v příhodný čas vyplnit, např. jízda v pyžamu, jízda s batohem atd. Až na pár jedinců byly úkoly bravurně splněny. Týden jsme ukončili s humorem a loučili jsme se s pozdravem. Fotky naleznete na školních stránkách.

-1.A-

Další článek o lyžařském kurzu najdete zde.

zpět na obsah

Zvoní a už slyším hloučky lidí, jak se domlouvají na tom, kdo má cigáro a jestli jde na WC doplnit zásoby nikotinu do těla. Takže my, nekuřáci, a nedej bože alergici-astmatici, když náhodou potřebují na WC, tak tam shlíží žáky 1. – 4. . ročníku, kteří vyrábějí prostředí připomínající spíše odpařovaní vody v tropickém pralese + smrad složený z DEHTU, NIKOTINU a OXIDU UHELNATÉHO = což mi připomíná spíše utrženou silnici zabalenou do podoby cigarety. A tento výjev žáků na WC nevidí jen alergici, ale VŠICHNI. A pokračuji dále... Když se prostrkám na záchod, na který klidně můžu čekat věky, protože kabinky zrovna slouží jinému účelu, než na které byly navrženy, tak načichnu smradem, jako bych byla naložená tejden v krabičce cigaret. Když přehlédnu to, že jako alergikovi mi je v tu chvíli „báječně“ a svírá se mi krk přidušením, tak se mi zdá nechutné, když ženský po sobě nedokážou opláchnout umyvadlo, do kterého klepaly popílek a spláchnout vajgly v záchodě. Nikomu už nevadí hrozba podmínečného vyloučení - protože někteří učitelé kontrolují „naoko“, ale slyšela jsem o nějaké pokutě 50 tis. Kč. Že by se na WC zavedly kasičky, aby bylo z čeho to zaplatit?

Touto cestou bych chtěla poděkovat za nový kyblík na WC-ženy ve 4. patře, protože ta troska, co se tvářila v rohu jako odpadkáč, byla hrozná.

-jas-

zpět na obsah